Hudební terapie

Hudba je od nepaměti považována za jeden z nejmocnějších terapeutických prostředků ovlivňujících a harmonizujících všechny naše tělesné i mentální roviny. Může nás propojit s jemnějšími dimenzemi naší existence, dotknout se hlubin naší mysli i duše a otevřít nové obzory ve vnímání světa i naší vnitřní reality.

Hudba může léčit tělo i mysl, unášet nás na proudech krásy a fantazie i přivádět blíže k sobě samému. Hudba je univerzálním jazykem, který nepotřebuje překlad a zároveň komunikačním prostředkem bez hranic.

Není divu že hudba byla ve většině lidských kultur považovaná za posvátnou
a byla bohatě využívaná k povznášejícím, rituálním i léčivým účelům.

A je možná tak trochu paradoxní, že v dnešní době, kdy jsme hudbou obklopeni ze všech stran, nás její skutečná hluboká podstata, síla i transformující potenciál často míjejí.

A je to právě muzikoterapie, která otevírá nové možnosti působení hudby na člověka a v něčem se tak zároveň vrací i k onomu prapůvodnímu poslání, vnímání a využívání hudby jak ho známe z dávnější i méně dávné historie.

Muzikoterapie má mnoho podob a forem. V pojetí Ivo Sedláčka jako by se muzikoterapie blížila ke své samotné podstatě: živá inspirovaná hudba plyne v jemném napojení na ty, kteří naslouchají a v rukou hudebníka-terapeuta se stává účinným nástrojem schopným transformovat, léčit, otevírat i harmonizovat potřebné oblasti v rámci osobnosti klienta nebo skupiny klientů.

A nejedná se zdaleka jen o práci s lidmi s různými druhy postižení, ale též i o velmi široké a blahodárné možnosti působení na “běžného” člověka: cílená hudba a muzikoterapie nám mohou pomoci obnovit vnitřní rovnováhu, zbavit se stresu, často i zmírnit fyzické obtíže a též připomenout a otevřít dotek naší skutečné podstaty – což je čím dál obtížnější (a zároveň i potřebnější) v naší moderní hektické době.